Podmínky pro mladé do 36 let zní na papíře naprosto skvěle. Česká národní banka říká, že vám k hypotéce stačí jen 10 % z ceny kupované nemovitosti. Spousta lidí to vnímá jako jasnou jízdenku k vlastnímu bytu. Praxe je ale o dost tvrdší. Těch naspořených deset procent totiž dost často nestačí ani na to, aby se s vámi v bance vůbec začali vážně bavit. Úvěr vám navíc může nečekaně potopit i nevinná sázka na fotbal nebo špatně zvolený způsob, jak chybějící peníze narychlo zalepit.
Dejme tomu, že si vyhlédnete byt za pět milionů. Podle tabulek by vám mělo stačit půl milionu z vlastního. Vypadá to lákavě, že?
„Háček je v tom, že reálně potřebujete mít v kapse spíš 12 až 15 procent z ceny. Z úplně prostých a praktických důvodů,“ upozorňuje Romana Ciencialová, odborný garant za úvěry.
Ještě než vám banka vůbec stihne něco schválit, realitka po vás bude chtít rezervační zálohu. Většinou jde o statisíce. Pak nastoupí bankovní odhadce. Pokud má pocit, že je byt o něco předražený (což se na dnešním trhu stává poměrně běžně), odhadne ho třeba jen na 4,8 milionu.
„A tady je ten problém: banka vám dá 90 % z této nižší částky. Vzniklý rozdíl prostě musíte doplatit z vlastních úspor. Když si k tomu připočtete peníze na stěhování, základní vybavení a nějakou rezervu, původních deset procent se rozplyne jako pára nad hrncem,“ doplňuje odborný garant za úvěry.
Co s tím, když nemáte víc našetřeno?
„Zázraky se sice nedějí, ale řešení existují. Většina lidí tuhle situaci lepí třemi způsoby. Upřímně, jen dva z nich dávají smysl,“ říká Romana Ciencialová, odborný garant za úvěry.
Tím úplně nejběžnějším (a často jediným) řešením je zástava rodičovské nemovitosti. Zní to hrozivě, ale funguje to skvěle. Pokud rodiče souhlasí a dočasně zatížíte třeba jejich dům, bance najednou ručíte dvěma nemovitostmi. Takzvané LTV (poměr úvěru k zástavě) dramaticky klesne a vy dostanete od banky celých 100 % peněz na kupovaný byt bez toho, abyste museli vytáhnout korunu z kapsy. Jakmile za pár let kus hypotéky splatíte, dům rodičů ze zástavy zase vyvážete.
„Druhou fajn možností je meziúvěr ze stavebního spoření. Je to ideální nástroj, jak překlenout těch chybějících pár stovek tisíc. Dá se totiž natáhnout třeba na 20 let, takže vám měsíční splátka zbytečně nevysaje peněženku,“ vysvětluje garantka za úvěry.
Třetí varianta? Klasický spotřebák.
„A to je rychlá cesta do pekel. Ze zákona ho totiž musíte splatit do osmi let. Splátka je kvůli tomu tak brutálně vysoká, že to okamžitě rozstřelí vaši bonitu u banky. Ta vám pak kvůli spotřebáku nakonec dost možná zamítne samotnou hypotéku,“ upozorňuje garantka za úvěry.
Proč nechodit úplně na krev
I když Česká národní banka před nedávnem zrušila plošné příkazy, komerční banky fakt nejsou hloupé. Pořád si interně propočítávají, abyste na splátkách nedali víc než zhruba 45 % výplaty a abyste celkově nedlužili víc než devítinásobek toho, co za rok vyděláte.
„Bojovat o absolutní maximum je každopádně velký risk. Zvlášť u mladých párů. Dneska sice máte dva fajn platy, ale co když plánujete rodinu?“ upozorňuje Romana Ciencialová, odborný garant za úvěry.
Najednou z jednoho dne na druhý žijete z jednoho platu a k tomu berete rodičák. Hypotéka vypočítaná „na doraz“ z původních příjmů se najednou nedá utáhnout.
„A nezapomínejte, že úroky nebudou stejné napořád. Až vám za pár let skončí fixace, splátka může klidně vyskočit o pár tisícovek nahoru,“ doplňuje garantka za úvery.
Singl vs. pár
Není žádným tajemstvím, že pokud žádáte o úvěr sami, máte to na dnešním trhu extrémně těžké. Když do toho ale jdete s partnerem nebo manželem, banka vás hned vidí v lepším světle. Nejenže se vám sčítají příjmy, ale bankovní kalkulačky vám taky odečtou menší částku na takzvané životní minimum (protože zkrátka sdílíte náklady na domácnost).
„A to nejdůležitější – pro banku představujete menší riziko. Když jeden z vás nečekaně onemocní nebo na čas přijde o práci, ten druhý to zvládne aspoň částečně odtáhnout,“ vysvětluje Ciencialová.
Úplné hlouposti, na kterých to často padá
Občas vás neodstřihne nízký plat, ale úplné zbytečnosti a administrativní přešlapy:
- Sázky a hazard: Banky si podrobně projedou váš účet i půl roku dozadu. Jestli tam najdou pravidelné platby na Tipsport, Fortunu nebo do online kasin, automaticky se jim rozsvítí červená kontrolka. Zkrátka jste pro ně rizikový klient.
- Zapomenuté dluhy a nákupy na třetinky: Máte aktivní kreditku, kterou vlastně vůbec nepoužíváte? Nebo starý kontokorent? Či občas využijete Twisto nebo Skip Pay? Všechno tohle visí v registrech (BRKI, NRKI) a sráží vám to body.
- Obíhání bank “na zkoušku”: Chcete si porovnat nabídky, tak prostě podáte ostré žádosti rovnou ve třech bankách naráz? Obrovská nerozvážnost. Každá žádost se propíše do registru. Ta třetí banka v pořadí pak vidí, že to zkoušíte úplně všude, vyhodnotí si vás jako zoufalého žadatele a pošle vás domů. Od srovnávání jsou nezávazné nabídky u hypotečních poradců.
- Špatné načasování práce: Jste ve zkušebce? Nebo nedej bože ve výpovědní lhůtě? Nebo jste si před třemi měsíci založili živnosťák? Nemá smysl do banky vůbec chodit, dostanete okamžitou stopku.
- Slepé zírání na úrok: Ten nejnižší úrok, co na vás bliká z reklamy, vůbec nemusí být nejlevnější. Banky si ho často podmiňují drahým pojištěním, které celou hypotéku solidně prodraží. Úrok není vždy směrodatný!
