Jaro sebou přináší zvýšené riziko povodní a záplav. Tající sníh, stoupající hladiny podzemních vod či rozvodněné potoky a řeky mohou mít na bydlení i devastační následky. Kdy je s pojištěním nemovitostí problém a na co není dobré zapomínat?
Tání sněhu a následné rozvodnění potoků či stoupání podzemních vod způsobují každoročně na jaře jen na domech či chatách a na přilehlých zahradách škody obrovských rozměrů. A to většinou jen na majetku lidí, ať už jde o * vytopené sklepy, * vytopené obytné části domů, * splavené zahrady či přilehlé pozemky. Jak však upozorňují pojistní odborníci, každoročně se opakuje i další problém. Lidé bohužel na rizika nemyslí dopředu (a přitom lidé ví, že jaro může přinést tyto situace). Dokonce i obyvatelé žijící v rizikových oblastech na to myslí až tehdy, když už se voda valí a nemá slitování. „No to už je většinou pozdě“, škody se mohou vyšplhat až do výše hodnoty celého majetku.
Záplava či povodeň?
Při vytopení rozlišujeme dva druhy škod:
Povodeň, kdy rychle tekoucí proud vody strhává s sebou vše, co jí stojí v cestě a záplavy, kdy jsou nemovitosti i movité věci ohroženy zvýšenou hladinou vody”. V obou případech může voda připravit lidi o úplně všechno, co mají.
I proto by majitelé nemovitostí neměli podceňovat vodní živel a chránit nemovitosti také patřičným pojištěním. Vždy je třeba analyzovat rizika, která skutečně hrozí, jakož i rozsah možných škod z jednotlivých rizik. Například rizika jako je tornádo, požár nebo povodeň dokážou majetek zničit úplně. Voda z vodovodních zařízení nebo nepřímý úder blesku vždy způsobí jen škody částečné.
V pojištění bydlení se však většinou setkáváme s balíkovým pojištěním, kde jsou tyto parametry nastaveny předem. Samozřejmě, rozsah i výše pojistného krytí mají vliv i na cenu pojištění. S cenou pojištění se ale dá pracovat například pomocí nastavených spoluúčastí v pojistné smlouvě. Při pojištění nemovitosti doporučujeme sjednávat spoluúčasti vyšší, při pojištění domácnosti pracovat se spoluúčastmi nižšími. Je vždy na rozhodnutí klienta, při jaké výši škody bude oslovovat pojišťovnu a do jaké výše škody se to klientovi například i z časových důvodů nevyplatí.
Pozor na podpojištění.
Upozorňujeme však na známý, ale stále často podceňovaný fenomén podpojištění, kdy se může stát, že hodnota nemovitosti bude mnohem vyšší, než je ve smlouvě nastavena pojistná částka (na dům, na domácnost). Vezměme si příklad rodinného domu, který by se dnes dal postavit za 3 miliony českých korun (Kč). Vichřice z něj odnesla část střechy a oprava bude stát 300 tisíc Kč, dům je však pojištěn jen na 2,1 mil. Kč, což byla jeho nová hodnota před pěti lety. Pojišťovna vyplatí pojistné plnění ve výši 70 procent skutečné škody, tedy odečte z něj 30procentní podpojištění. Obdobně je to také v případě škod způsobených např. zaplavením a navlhnutím zdí sklepa či přímo domu.
Jak nastavit pojištění?
Samozřejmě, nabídek pojistných produktů pojištění rodinných domů, bytů a domácností včetně příslušných krytí odpovědnosti za škodu v občanském životě od různých pojišťoven je mnoho, liší se například v rozsahu pojistného krytí. Odborník doporučuje: „vždy je lepší se obrátit na finančního poradce, který má o trhu majetkového pojištění přehled, dokonce v dnešní době využívají poradci digitální nástroje, díky kterým mohou při vypracovávání nabídky pojištění klientova bydlení vyfiltrovat a porovnat různé parametry krytí v jednotlivých pojišťovnách“ (srovnávací analýza). Takto umí klientovi poradce doslova „ušít jeho pojištění nemovitosti (jeho bydlení) přesně na míru“. Finanční poradce umí klientovi říci i to, zda vůbec vybraná pojišťovna bude ochotna a případně za jakých podmínek danou nemovitost pojistit. Pokud se totiž nemovitost nachází v rizikové oblasti (nebezpečná povodňová zóna), nemusí to být tak jednoduché pro samotné sjednání pojistné smlouvy. Pojištění totiž zpravidla kryje jen tzv. „nahodilé škody“. Pravidelně se opakující povodeň na stejném místě pojištění (adresa dané nemovitosti) však už „nahodilou událostí“ rozhodně není.
