Inflace a budoucnost Vašich úspor

30. 6. 2020, Blog, investování

Jak se nestát chudým

Stále častěji se setkávám - a zřejmě to nebude jen můj pocit, s různými tvrzeními, které jsou často jen výkřiky odvolávajícími se na různé mýty. Co je cílem autorů nevím, ale domnívám se, že mohou pozdržet a v horším případě až zadržet rozhodnutí lidí o zabezpečení sebe a o nakládání se svými osobními financemi. Tímto mohou lidi velmi poškodit a některé dokonce "uvrhnout" do chudoby. 

Budu se proto v tomto článku věnovat otázkám inflace a sociálního zabezpečení.  

Komentáře v grafech a grafy jsou v EUR měně.

Inflace

Inflace ve své podstatě není nic jiného, než že si za stejné množství peněz po určitém čase, dokážete koupit už jen méně zboží a služeb. Nebo ještě jednodušší definice - " že všechno zdražuje". 

Důležitou protiváhou inflace je sledování růstu mezd - protože kromě cen, rostou i platy. Někdy rostou rychleji než inflace - roste i životní úroveň a někdy je to zase pomaleji. Životní úroveň roste, nebo si za svou mzdu můžete koupit více, i navzdory rostoucím cenám. 

Jak to vypadalo v čase je vidět z tabulky, ale zda se máme lépe, to se dá pochopit z grafu - máme se lépe.  


Příklad

Dovolím si ještě příklad - pro někoho k zamyšlení, pro někoho na lepší pochopení (uvěření) a pro někoho - "...tak to přeskočte." 

Častým mýtem je výrok: "Za socialismu jsem měl za dvě koruny litr mléka, dnes stojí v přepočtu 15 korun!" Právě tímto prohlášením někteří jednotlivci oponují, že spořit nemá smysl, i tak všechno zdražuje a všichni se také tak máme špatně.  

 Ten výrok je pravdivý, ale chybí mu kontext, a závěry z něj jsou proto mylně odvozen. Za průměrnou mzdu jste mohli za socialismu (v r. 1989 byla 104.30 EUR) nakoupit 1 571 litrů mléka (mléko přitom byla státem dotovaná komodita). Dnes za průměrnou mzdu (1Q / 2020 = 1 086 Eur) koupíte 1810 litrů mléka (cena 0,6 Eur za mléko v automatu, protože krabicové je "humus". Toto mléko je přitom plnotučné na rozdíl od 2 korunového ze socialismu).  

Proč se zabývat inflací, když růst mezd její působení v podstatě maže, dokonce se máme ještě lépe než v minulosti? 

Kvůli budoucnosti!

Nedá se žít - jak se lidově říká "Z ruky do huby", i když tak zřejmě žije mnoho lidí. Rozumné je mít vytvořenou nějakou rezervu pro případ neočekávaných událostí - nemusíme jít daleko - Corona virus 2020 a pak je důležité tvořit si rezervu na období, kdy nebudeme ekonomicky aktivní (ztráta práce, nemoc, stáří...) Problémem rezervy je? - vypůjčit si předchozí příklad - pokud byste si tu průměrnou mzdu z roku 1989 odložily jako hotovost , dnes byste za ni koupili pouze necelých 174 litrů mléka .   

Představte si, že byste ty peníze investovali (což by samozřejmě pro občana ČSSR v té době nebylo jednoduché) například do index u S & P 500. Průměrnou mzdu byste 17. 11. 1989 změnili za 210 USD a za ně získali při ceně indexu 341,6099 USD za akcii, 0,614 kusu akcií indexu. Dnes, 18. 6. 2020 stojí jedna akcie indexu 3 113,49 USD. Pokud byste ji tedy prodali, získali byste 1 912 USD, čili 1 702 Eur (oproti původním 104 Eur) - čili peníze by hodnotu neztratily, právě naopak, ještě by se jejich hodnota, ale i kupní síla zvýšila.      

Samozřejmě to není tak jednoduché, ale příklad je dobrý kvůli představě. Je důležité nenechat věcem volný průběh, ale plánovat a rozumně s osobními financemi nakládat.  

Vliv inflace na úspory

Mnoho lidí peníze má a mělo. Cíl jak je použít často nemají - jsou to peníze tzv. „na horší časy“. Mnoho lidí peníze dostává ať už z výročních životních pojistek nebo ze stavebních spoření či jako dědictví. Také často nemají finanční (časový) plán - ale to je chyba. Inflace je totiž pro tyto úspory neviditelný zabiják. Dovolil jsem si proto vliv inflace na úspory přenést do grafu (níže) a asi komentář ani není nutný.    

Samozřejmě, že nikdo nedrží peníze doma v hotovosti (tedy doufám), ale má je alespoň na termínovaném účtu. To je samozřejmě dobré řešení pokud víte, že tyto peníze budete potřebovat brzy na něco utratit. Bohužel ze zkušenosti ale vím, že mnoho klientů využívá dvouleté termínované účty, ale o dva roky peníze nepotřebují a znovu je uloží na dvouletý termínovaný vklad.  

Důvodem může být neznalost lepších řešení, obava ze ztráty peněz způsobená zkreslenými informacemi o investování, nebo potřeba pocitu, že jsou peníze snadno dostupné. Pokud má klient požadavek, že peníze nebude dva roky potřebovat, ale pak plánuje jejich použití, je dvouletý termínovaný účet řešením, které mu také nabídnu. Pokud je ale nebude potřebovat čtyři roky, pak už ne. 

Důvod je zřejmý z grafu níže. Oranžová linka reprezentuje vklad 10 000 Eur plus zisk z úroků, čili nominální hodnotu peněz po 15 letech vkladů na dvouletých termínovaných účtech, ale modrá linka představuje jejich reálnou hodnotu, tedy po odečtení inflace.   

Pravda je však o poznání horší, protože pro naše zákony výnos z úroků představuje 3 976 Eur, náleží státu daň z tohoto výnosu ve výši 755,44 Eur. Reálná hodnota peněz, které máte je proto 10 524 Eur - 755,44 Eur = 9 768,56 Eur. Takže si za své peníze dokážete reálně koupit méně, než před 15 lety.      

Správná interpretace příkladu není, že nemáte mít úspory. Správná interpretace však je, že s nimi musíte správně nakládat. Finanční matematiku a investiční nástroje nepotřebujete detailně znát, to je úkolem lidí, kteří se investičním poradenstvím živí, ale pokud vynaložíte přiměřené úsilí, správné řešení najdete.  

Stačí se zamyslet, kolik úsilí jste museli vynaložit na získání těchto úspor. Jejich zpráva nevyžaduje tolik úsilí, ale nechat tomu volný průběh není dobré.

Jak vytvořit úspory

Bez ohledu na to, zda úspory máte, nebo ne, je třeba tvořit další. Pokud ne pro jiný důvod (a jejich dost) tak minimálně pro důvod důchodového zabezpečení.

Ne jednou můžete slyšet - 40 let jsem odpracoval, tak se o mě přece stát musí postarat. No musí, ale do jaké míry? Bohužel, protože o důchodech prakticky rozhodují politici, jejich střetům zájmu je potřeba znovuzvolení, proto si nepřiměřenými opatřeními naklánějí důchodců, avšak na úkor rostoucího státního dluhu a na úkor důchodců, který do důchodu půjdou o 20 či 30 let.    

Za socialismu se důchodci měli lépe než dnes - není vůbec pravda, i když takový mýtus je rozšířen. Pravda je, že i za socialismu byly velké sociální rozdíly. Jak vyplynulo z výzkumu konzervativního institutu MR Štefánika, a ž 23 % důchodců mělo příjem pod hranicí sociálního minima. 

Vývoj reálných důchodů odráží i graf níže převzat z uvedeného výzkumu, jakož i tabulka pod grafem, co si důchodce mohl za své úspory koupit tehdy a dnes.  

Tyto mýty - tedy např. o tom, že důchodci se měli lépe, a že se o nás postará stát, či mýty, že řešení situace neexistuje; tyto tedy mohou mnoho lidí odradit od potřeby věc systémově řešit.   

Ani socialističtí důchodci se neměli lépe a mezi důchody byly rozdíly. A ty nejenom byly, ale také jsou a budou. Bohužel, důchodový systém je více postaven na míře solidarity, než na zásluhovosti. Proto pokud má někdo dnes velké příjmy, mnohem větší než průměrné, jeho důchod mnohem větší než průměrný nebude. Pokud má někdo příjem mnohem nižší než průměrný (1 086 Eur dnes), jeho důchod bude rozhodně nižší než průměrný (484,18 Eur dnes).     

Kámen úrazu je ale úplně jinde. Poměr současných průměrných důchodů k průměrné mzdě je neudržitelný! Dnes je 44,6% - tedy průměrný důchod je 44,6 % průměrné mzdy (socialistický byl přes 50 %), ale ten náš bude pravděpodobně pod 30 %. 

Proč je to tak si řekneme v pokračování tohoto článku, pokud tedy o pokračování bude zájem a později se dostaneme k řešení problému. Není vůbec složitý, ale potřebujete plánovat a rozumně nakládat se svými osobními financemi.     

Rozumně hospodařit se svými osobními financemi není složité, ale určité úsilí to vyžaduje.

Autor článku: Ondřej Faith, Investiční analytik Universal maklérsky dom

POKUD VÁS ČLÁNEK ZAUJAL A CHCETE SE PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT

kraj
DĚKUJEME, VAŠE ZPRÁVA BYLA ODESLÁNA...
PŘI ODESÍLÁNÍ ZPRÁVY DOŠLO K CHYBĚ...
INVESTOVÁNÍ

Inflace a budoucnost Vašich úspor
Jak se nestát chudým Stále častěji se setkávám - a zřejmě to nebude jen můj pocit, s různými tvrzeními, které jsou často jen výkřiky odvolávajícími se na různé mýty. Co je cílem autorů nevím, ale domnívám se, že mohou pozdržet a v horším případě až zadržet rozhodnutí lidí o zabezpečení sebe a o nakládání se svými osobními financemi. Tímto mohou lidi velmi poškodit a některé dokonce "uvrhnout" do chudoby.  Budu se proto v tomto článku věnovat otázkám inflace a sociálního zabezpečení.   Komentáře v grafech a grafy jsou v EUR měně. Inflace Inflace ve své podstatě není nic jiného, než že si za stejné množství peněz po určitém čase, dokážete koupit už jen méně zboží a služeb. Nebo ještě jednodušší definice - " že všechno zdražuje".  Důležitou protiváhou inflace je sledování růstu mezd - protože kromě cen, rostou i platy. Někdy rostou rychleji než inflace - roste i životní úroveň a někdy je to zase pomaleji. Životní úroveň roste, nebo si za svou mzdu můžete koupit více, i navzdory rostoucím cenám.  Jak to vypadalo v čase je vidět z tabulky, ale zda se máme lépe, to se dá pochopit z grafu - máme se lépe.   Příklad Dovolím si ještě příklad - pro někoho k zamyšlení, pro někoho na lepší pochopení (uvěření) a pro někoho - "...tak to přeskočte."  Častým mýtem je výrok: "Za socialismu jsem měl za dvě koruny litr mléka, dnes stojí v přepočtu 15 korun!" Právě tímto prohlášením někteří jednotlivci oponují, že spořit nemá smysl, i tak všechno zdražuje a všichni se také tak máme špatně.    Ten výrok je pravdivý, ale chybí mu kontext, a závěry z něj jsou proto mylně odvozen. Za průměrnou mzdu jste mohli za socialismu (v r. 1989 byla 104.30 EUR) nakoupit 1 571 litrů mléka (mléko přitom byla státem dotovaná komodita). Dnes za průměrnou mzdu (1Q / 2020 = 1 086 Eur) koupíte 1810 litrů mléka (cena 0,6 Eur za mléko v automatu, protože krabicové je "humus". Toto mléko je přitom plnotučné na rozdíl od 2 korunového ze socialismu).   Proč se zabývat inflací, když růst mezd její působení v podstatě maže, dokonce se máme ještě lépe než v minulosti?  Kvůli budoucnosti! Nedá se žít - jak se lidově říká "Z ruky do huby", i když tak zřejmě žije mnoho lidí. Rozumné je mít vytvořenou nějakou rezervu pro případ neočekávaných událostí - nemusíme jít daleko - Corona virus 2020 a pak je důležité tvořit si rezervu na období, kdy nebudeme ekonomicky aktivní (ztráta práce, nemoc, stáří...) Problémem rezervy je? - vypůjčit si předchozí příklad - pokud byste si tu průměrnou mzdu z roku 1989 odložily jako hotovost , dnes byste za ni koupili pouze necelých 174 litrů mléka .    Představte si, že byste ty peníze investovali (což by samozřejmě pro občana ČSSR v té době nebylo jednoduché) například do index u S & P 500. Průměrnou mzdu byste 17. 11. 1989 změnili za 210 USD a za ně získali při ceně indexu 341,6099 USD za akcii, 0,614 kusu akcií indexu. Dnes, 18. 6. 2020 stojí jedna akcie indexu 3 113,49 USD. Pokud byste ji tedy prodali, získali byste 1 912 USD, čili 1 702 Eur (oproti původním 104 Eur) - čili peníze by hodnotu neztratily, právě naopak, ještě by se jejich hodnota, ale i kupní síla zvýšila.       Samozřejmě to není tak jednoduché, ale příklad je dobrý kvůli představě. Je důležité nenechat věcem volný průběh, ale plánovat a rozumně s osobními financemi nakládat.   Vliv inflace na úspory Mnoho lidí peníze má a mělo. Cíl jak je použít často nemají - jsou to peníze tzv. „na horší časy“. Mnoho lidí peníze dostává ať už z výročních životních pojistek nebo ze stavebních spoření či jako dědictví. Také často nemají finanční (časový) plán - ale to je chyba. Inflace je totiž pro tyto úspory neviditelný zabiják. Dovolil jsem si proto vliv inflace na úspory přenést do grafu (níže) a asi komentář ani není nutný.     Samozřejmě, že nikdo nedrží peníze doma v hotovosti (tedy doufám), ale má je alespoň na termínovaném účtu. To je samozřejmě dobré řešení pokud víte, že tyto peníze budete potřebovat brzy na něco utratit. Bohužel ze zkušenosti ale vím, že mnoho klientů využívá dvouleté termínované účty, ale o dva roky peníze nepotřebují a znovu je uloží na dvouletý termínovaný vklad.   Důvodem může být neznalost lepších řešení, obava ze ztráty peněz způsobená zkreslenými informacemi o investování, nebo potřeba pocitu, že jsou peníze snadno dostupné. Pokud má klient požadavek, že peníze nebude dva roky potřebovat, ale pak plánuje jejich použití, je dvouletý termínovaný účet řešením, které mu také nabídnu. Pokud je ale nebude potřebovat čtyři roky, pak už ne.  Důvod je zřejmý z grafu níže. Oranžová linka reprezentuje vklad 10 000 Eur plus zisk z úroků, čili nominální hodnotu peněz po 15 letech vkladů na dvouletých termínovaných účtech, ale modrá linka představuje jejich reálnou hodnotu, tedy po odečtení inflace.    Pravda je však o poznání horší, protože pro naše zákony výnos z úroků představuje 3 976 Eur, náleží státu daň z tohoto výnosu ve výši 755,44 Eur. Reálná hodnota peněz, které máte je proto 10 524 Eur - 755,44 Eur = 9 768,56 Eur. Takže si za své peníze dokážete reálně koupit méně, než před 15 lety.       Správná interpretace příkladu není, že nemáte mít úspory. Správná interpretace však je, že s nimi musíte správně nakládat. Finanční matematiku a investiční nástroje nepotřebujete detailně znát, to je úkolem lidí, kteří se investičním poradenstvím živí, ale pokud vynaložíte přiměřené úsilí, správné řešení najdete.   Stačí se zamyslet, kolik úsilí jste museli vynaložit na získání těchto úspor. Jejich zpráva nevyžaduje tolik úsilí, ale nechat tomu volný průběh není dobré. Jak vytvořit úspory Bez ohledu na to, zda úspory máte, nebo ne, je třeba tvořit další. Pokud ne pro jiný důvod (a jejich dost) tak minimálně pro důvod důchodového zabezpečení. Ne jednou můžete slyšet - 40 let jsem odpracoval, tak se o mě přece stát musí postarat. No musí, ale do jaké míry? Bohužel, protože o důchodech prakticky rozhodují politici, jejich střetům zájmu je potřeba znovuzvolení, proto si nepřiměřenými opatřeními naklánějí důchodců, avšak na úkor rostoucího státního dluhu a na úkor důchodců, který do důchodu půjdou o 20 či 30 let.     Za socialismu se důchodci měli lépe než dnes - není vůbec pravda, i když takový mýtus je rozšířen. Pravda je, že i za socialismu byly velké sociální rozdíly. Jak vyplynulo z výzkumu konzervativního institutu MR Štefánika, a ž 23 % důchodců mělo příjem pod hranicí sociálního minima.  Vývoj reálných důchodů odráží i graf níže převzat z uvedeného výzkumu, jakož i tabulka pod grafem, co si důchodce mohl za své úspory koupit tehdy a dnes.   Tyto mýty - tedy např. o tom, že důchodci se měli lépe, a že se o nás postará stát, či mýty, že řešení situace neexistuje; tyto tedy mohou mnoho lidí odradit od potřeby věc systémově řešit.    Ani socialističtí důchodci se neměli lépe a mezi důchody byly rozdíly. A ty nejenom byly, ale také jsou a budou. Bohužel, důchodový systém je více postaven na míře solidarity, než na zásluhovosti. Proto pokud má někdo dnes velké příjmy, mnohem větší než průměrné, jeho důchod mnohem větší než průměrný nebude. Pokud má někdo příjem mnohem nižší než průměrný (1 086 Eur dnes), jeho důchod bude rozhodně nižší než průměrný (484,18 Eur dnes).      Kámen úrazu je ale úplně jinde. Poměr současných průměrných důchodů k průměrné mzdě je neudržitelný! Dnes je 44,6% - tedy průměrný důchod je 44,6 % průměrné mzdy (socialistický byl přes 50 %), ale ten náš bude pravděpodobně pod 30 %.  Proč je to tak si řekneme v pokračování tohoto článku, pokud tedy o pokračování bude zájem a později se dostaneme k řešení problému. Není vůbec složitý, ale potřebujete plánovat a rozumně nakládat se svými osobními financemi.      Rozumně hospodařit se svými osobními financemi není složité, ale určité úsilí to vyžaduje. Autor článku: Ondřej Faith, Investiční analytik Universal maklérsky dom...

 čti více
NOVINKY

Dovolená objednaná a koupena, cestování je však v nedohlednu. Co s tím teď?
Odpovědi na otázky týkající se zájezdů, již zakoupených, kde již klienty byla zaplacena záloha? Tato situace je v České republice řešena prostřednictvím zákona LEX VOUCHER. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo přehled nejdůležitějších informací k lex voucher. 1. Zrušení zájezdu z důvodu šíření onemocnění COVID – 19 Za situace celosvětové pandemie onemocnění COVID 19 a přijatých omezujících opatření mající vliv nejen na cestování, ale na každodenní život, jde o situaci, kterou zákon popisuje jako „nevyhnutelné a mimořádné okolnosti“ nebo-li vyšší moc. Za těchto okolností může odstoupit od smlouvy o zájezdu zákazník i cestovní kancelář. Cestovní kancelář má v takovém případě povinnost vrátit zákazníkům platby přijaté za neuskutečněné zájezdy nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy o zájezdu. Zachování této lhůty není ale v podmínkách současné globální pandemie možné. Lex Covid Návrh zákona, který je právě projednáván v Parlamentu ČR (Viz www.psp.cz, sněmovní tisk 820​), upravuje zvláštní podmínky pro zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. do 31. 8. 2020. U těchto zájezdů může cestovní kancelář využít tzv. ochranné doby, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem za zájezd. Ochranná doba Rozhodne-li se cestovní kancelář využít ochrannou dobu (toto rozhodnutí je na cestovní kanceláři), musí to písemně oznámit zákazníkovi a současně mu doručit poukaz na zájezd v hodnotě realizovaných plateb. Dnem doručení poukazu na zájezd začíná běžet ochranná doba, která končí nejdéle 31. 8. 2021. Výjimky Je-li zákazníkem cestovní kanceláře: - držitel průkazu osoby se zdravotním postižením, - osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, - osoba těhotná či osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, - osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě (samoživitel), - osoba starší 65 let - zaměstnanec, který ke dni doručení oznámení cestovní kanceláře o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce a - škola nebo školské zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení, může (ale nemusí) poukaz odmítnout. V takovém případě zákazník oznámí cestovní kanceláří odmítnutí poukazu a cestovní kancelář je povinna vrátit všechny uhrazené platby. Avšak je možné, že i zákazníci patřící do skupiny, na kterou se výjimka vztahuje, mohou poukaz přijmout a čerpání své dovolené posunout na vhodnější dobu. Čerpání poukazu na zájezd/vrácení plateb Zákazníci, kteří obdrží poukaz na náhradní zájezd, jej mohou vyčerpat flexibilně po dobu trvání ochranné doby. Cestovní kancelář je povinna navrhnout zákazníkovi rovnocenný náhradní zájezd, k jehož zaplacení zákazník využije poukaz. Pokud tak cestovní kancelář neučiní sama, může se na ní obrátit se svou žádostí i zákazník. Nepodá-li cestovní kancelář ve lhůtě 30 dnů od žádosti zákazníka nabídku rovnocenného náhradního zájezdu, ochranná doba skončí. Skončením ochranné doby se stává opět splatným původní peněžitý dluh pořadatele vůči zákazníkovi. V případě, že poukaz na zájezd nebude v ochranné době, tj. nejpozději do 31. 8. 2021 zákazníkem vyčerpán, vrátí cestovní kancelář zákazníkovi veškeré uhrazené platby za původní zájezd nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby. Záruka ochrany pro případ úpadku cestovní kanceláře Zákazníci mají garanci, že poukazy na zájezd, které od cestovní kanceláře obdrží, jsou chráněny pro případ úpadku cestovní kanceláře (podrobnosti této ochrany stanoví zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu). Zákazníci se nemusejí obávat, že o své vložené prostředky přijdou. 2. Nechci absolvovat zájezd, který se má konat po opadnutí současné pandemické krize. Řada zákazníků se v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 potýká se sociálními a ekonomickými obtížemi, které jim neumožňují realizovat objednané zájezdy. Mnoho zákazníků se obává vycestovat také ze zdravotních důvodů. V případě, že není dosud jasné, zda bude konkrétní zájezd možné realizovat, jsou nyní zákazníci postaveni před obtížnou volbu, zda zájezd zruší či nikoli. Vždy je třeba pamatovat: 1. Smlouvy se mají dodržovat, a to i smlouvy o zájezdu. Smlouvu o zájezdu je třeba plnit, a to včetně platebního kalendáře, dokud od ní neodstoupí buď sama cestovní kancelář, nebo nebude zřejmé, že jsou naplněny předpoklady pro to, aby mohl odstoupit od smlouvy zákazník. 2. Zákazník může od smlouvy o zájezdu odstoupit kdykoliv (před zahájením zájezdu), a to i bez uvedení důvodu, ale je povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné (tzv. storno poplatky). V případě, že zákazník od smlouvy odstoupí, je povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné (storno poplatky). Lex Covid a nárok zákazníka na poukaz ve výši části stornopoplatku. Zákazník, který od smlouvy odstoupí (přičemž nejde o odstoupení z důvodu vyšší moci – viz výše k bodu 1), uhradí stornopoplatky, může ve lhůtě do 3 měsíců požádat cestovní kancelář o vydání poukazu na zájezd v hodnotě nejméně 10 % zaplaceného storno poplatku. Poukaz na zájezd bude moci zákazník využít k úhradě ceny nově zakoupeného zájezdu. Příklad: Zákazník zakoupil zájezd na letní prázdniny v hodnotě 10 000 Kč. Má ale obavy vycestovat. Odstoupí od smlouvy. Cestovní kancelář požaduje uhradit storno poplatky ve výši 2 000 Kč. Zbývajících 8 000 Kč vrátí zákazníkovi. Pokud bude zákazník chtít, může cestovní kancelář požádat o poukaz na zájezd ve výši 200 Kč, který může použít při nákupu nového zájezdu. Poukazy na zájezdy jsou povinně pojištěny Poznámka: Ministerstvo pro místní rozvoj ani jiný orgán státní správy nejsou oprávněni vyřizovat nároky zákazníků ze soukromoprávních vztahů. V případě sporu s cestovní kanceláří má zákazník možnost podat návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Mimosoudní řešení sporů je institut založený na hledání oboustranně přijatelné dohody stran sporu. Česká obchodní inspekce na rozdíl od soudů nemá pravomoc sama o předmětu sporu závazně rozhodnout nebo strany sporu k dohodě donucovat. Pro bližší informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů nebo podání návrhu navštivte prosím internetové stránky www.adr.coi.cz. Právně závazné a vykonatelné rozhodnutí o předmětu sporu může vydat soud. ČASTO KLADENÉ DOTAZY k dané problematice najdete: https://www.mmr.cz/cs/ostatni/web/novinky/zivotni-situace-podle-lex-voucher Metodický pokyn pro CK, viz odkaz: https://www.mmr.cz/cs/ostatni/web/novinky/metodicky-pokyn-pro-cestovni-kancelare NAŠE aktuální doporučení: V případě, že máte zájem o pojištění storna zájezdu u nově plánovaných cest na dovolenou; neváhejte kontaktovat našeho zprostředkovatele nebo navštivte jednu z našich poboček. Rádi Vám poskytneme více infor mací a pomůžeme tak ochránit Vaše peníze.    Odborný garant pro neživotní pojištění...

 čti více
POJIŠTĚNÍ MAJETKU

Pojištění kol, elektrokol, koloběžek a elektrokoloběžek
Máme tu část roku, kdy čím dál tím více lidí jezdí na kolech či koloběžkách. Stále populárnější jsou i jejich elektro verze a počet lidí, kteří je využívají, například i na jízdu do práce, narůstá. Ve velkých městech se těší mimořádné oblibě tzv. „sdílené kola a elektrokoloběžky“, které mohou lidé využívat za poplatek. Připomínáme, že dnes už je ze zákona jízda koloběžek s přídavným motorkem na chodnících omezena a jejich uživatelé mají status řidičů nemotorových vozidel, jaký mají i cyklisté. Jezdit mají především po cyklostezkách a silnicích. Lidé mohou jezdit na kolech i na koloběžkách po chodníku pouze rychlostí chůze a na silnici musí dodržovat všechna pravidla silničního provozu. Jejich kolize se posuzují jako dopravní nehody a v případě porušení pravidel mohou jejich uživatelé dostat blokovou pokutu. Kdo odpovídá za škodu, kterou způsobíte jízdou na kole nebo koloběžce? V případě, že kolizi s chodcem na chodníku zavinil jezdec, za škodu, která chodci vznikla, odpovídá jezdec. Stejně tak v případě, že dojde ke srážce s vozidlem a viníkem nehody je jezdec (cyklista či koloběžkář). Zde vzniká otázka: "POTŘEBUJE elektrokoloběžka / elektrokolo POV - povinné ručení?" Silniční provoz elektricky asistovaných jízdních kol - elektrokol (nazývaných též v německy mluvících zemích "pedelec" a v anglofonních zemích "e-bike") se řídí Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (Nařízení o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek).  Ze schvalovacího procesu (homologace) jsou mimo jiné vyňaty dopravní prostředky, jejichž rychlost s asistencí elektromotoru nepřevýší 25 km/h a u nichž je jmenovitý výkon elektromotoru maximálně 250 Wattů; článek 2, oddíl 1h směrnice:  · Šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h; · Dopomoc elektromotoru může být tedy aktivována pouze při aktivním šlapání, akcelerátor může elektrokolo uvést pouze do rychlosti 6 km/h z klidového stavu (viz norma EPAC níže, v případě šlapání může být jeho výkon až do maximální asistované rychlosti). V září 2009 začala ve všech zemích EU platit specifická norma, která dále zpřesňuje požadavky na elektrický obvod, elektrické kabely a spoje elektrokola, testování baterií, elektromagnetickou kompatibilitu, řízení výkonu, maximální rychlost, které je možné díky elektrickému motoru dosáhnout a na měření maximálního výkonu elektrokol. Tato norma má označení ČSN EN 15194 a je též známá pod zkratkou EPAC (Standard for Electronically Power Assisted Cycles). Tato norma existuje v aktuální verzi jako EN 15194:2017 už i v českém jazyce. · Pokud elektrokolo splňuje omezení dané Nařízením a plní požadavky zmíněné Normy (existuje buď atestace v akreditované zkušebně a je vystaveno prohlášení o shodě nebo je shoda deklarována výrobcem) je z hlediska českého Zákona o provozu na pozemních komunikacích na elektrokola pohlíženo jako na jízdní kola bez elektrické asistence. https://ekolo.cz/legislativa Z jakého pojištění je tedy možné takovou škodu uhradit? Pokud máte uzavřené pojištění domácnosti, v rámci pojištění občanské odpovědnosti příslušníků domácnosti máte pojištěny i škody na zdraví či na majetku, které způsobíte svou jízdou na kole nebo koloběžce. Škodu v takovém případě, za vás uhradí vaše pojišťovna. Týká se to i případů, pokud byste někomu způsobili škodu jízdou na pronajaté elektrické koloběžce nebo kole, ať už v ČR nebo i v zahraničí. Pojištění odpovědnosti však musíte mít sjednané s platností i v příslušné zemi (např. v rámci Evropy).   Pokud by příčinou kolize či nehody byl špatný technický stav takového vozidla a tento stav nemohl být zjevný pro jeho uživatele, odpovědnost za zanedbanou údržbu by v tomto případě nesl jeho majitel nebo provozovatel. Co dělat, pokud Vám kolo/elektrokolo nebo koloběžku/elektrickou koloběžku ukradnou z domu nebo sklepa? Koloběžka je stejně jako kolo a všechny sportovní potřeby automaticky pojištěním domácnosti krytá v pojištění zařízení domácnosti (movité věci). Pojišťovny však při odškodnění rozlišují, zda daná věc zmizela přímo z bytu, z domu nebo ze sklepů či garáží, které se nacházejí mimo prostor domácnosti.  Pokud koloběžku nebo kolo ukradnou z prostor bytu či domu, pojišťovna proplatí zpravidla škodu do výše pojistné částky za zařízení domácnosti. Je třeba pouze u dané pojišťovny pohlídat hodnotu jednotlivé pojišťované movité věci (např. hodnotou nad 50 000 Kč chtějí specifikaci do smlouvy u dané věci uvést výrobní číslo, popis věci, kopii dokladu o pořízení, atd.). V nebytových prostorech patřících k bytu, resp. ve vedlejších stavbách u rodinných domů, je pojistné krytí omezeno maximálním limitem stanoveným pojišťovnou v pojistné smlouvě. Konečně však existuje i možnost mít kolo či koloběžku pojištěnou i proti krádeži mimo rodinný dům či mimo byt. Dokonce už u nás (v ČR) pro kola/koloběžky existuje možnost uzavření havarijního pojištění.  V případě, že potřebujete uzavřít POV – povinné ručení, rychle z pohodlí domova a hlavně zdarma, můžete tak učinit přímo přes naši aplikaci. Umíme Vám pomoci i s celkovou revizí Vašich smluv. Bezplatně se podíváme a nastavíme podle vašich požadavků. Hlavně abyste přesně věděli, za co a kolik platíte. Neváhejte nás kontaktovat na našich pobočkách.       Autor článku: Ing. Martin Kristl, odborný garant...

 čti více
Potřebujete pomoct?
+ 420 266 710 013
síť poboček
kontakt

e-mail: info@umd.cz
Potřebujete pomoct?: + 420 266 710 013
tel: + 420 266 710 013
+ 420 725 543 782

Odpovědná osoba pro potřeby GDPR:
Ing. Juraj Lanc
tel: +421 908 865 401
e-mail: zodpovednaosoba@universal.sk

INTRANET LOGIN

WEBMAIL